Vyhledávaní

5 Azs 1/2018 - 52 dokument judikatura

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: O. M., zastoupený Mgr. Bc. Filipem
Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4.
2015, čj. OAM-39/LE-BE02-P16-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2017, č. j. 49 Az 55/2015-107,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Bc. Filipu Schmidtovi, LL.M., advokátovi,
s e p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která bude
proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozhodnutím ze dne 20 4. 2015 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12,
§ 13, § 14, § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v relevantním znění (dále jen „zákon
o azylu“).

[2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobou u Krajského soudu v Praze,
který ji zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.

[3] Krajský soud po doplnění dokazování ve vztahu k předpokladům pro přiznání
mezinárodní ochrany pro žalobcem tvrzený odůvodněný strach z pronásledování spočívajícího
ve výkonu vojenské služby za podmínek porušujících mezinárodní válečné a humanitární právo
dovodil, že je málo pravděpodobné, aby byl žalobce v rámci případného zapojení do bojových
operací veden ke spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Podle krajského soudu bylo
v dané situaci na žalobci, aby prokázal, že jednotka, ke které patří (resp., v níž má vykonávat
vojenskou službu), provádí nebo prováděla činy, které lze podřadit pod čl. 12 odst. 2 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU o normách, které musí splňovat státní příslušníci
třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany,
o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu,
a o obsahu poskytnuté ochrany (dále jen „kvalifikační směrnice“). Krajský soud se ztotožnil
se žalovaným v závěru, že strach žalobce z pronásledování v zemi původu není odůvodněný.

[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
jejíž důvody podřadil pod § 103 odst. 1, písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“).

5 Azs 1/2018

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/