Vyhledávaní

2 Azs 248/2018 - 26 dokument judikatura


U S N E S E N Í


Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: V. T. T., zastoupený
JUDr. Petrem Pustinou, advokátem se sídlem Olivova 116, Říčany, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
8. 6. 2017, č. j. OAM-24/LE-BE02-HA08-R3-2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č. j. 2 Az 69/2017 – 47,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 6. 2017, č. j. OAM-24/LE-BE02-HA08-R3-2013
(dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo o žádosti žalobce ze dne 25. 1. 2013 o udělení
mezinárodní ochrany rozhodnuto tak, že azyl podle § 12, § 13, § 14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „zákon o azylu“), se neuděluje; doplňkovou
ochranu pro existenci důvodů dle § 15a zákona o azylu nelze udělit.

[2] Žaloba podaná proti tomuto rozhodnutí stála na tvrzení o nebezpečí trestu smrti v zemi
původu a zejména popírala existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu, neboť žalobce
byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pouze v délce tří let při trestní sazbě
2 až 10 let; žalovaný tedy nesprávně posoudil závažnost jeho protiprávního jednání.

[3] Městský soud shora označeným rozsudkem podanou žalobu zamítl, přičemž
konstatoval, správnost posouzení jednání, kterým žalobce naplnil skutkovou podstatu
zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
dle § 283 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní
zákoník“), jako „vážného zločinu“ ve smyslu § 15a zákona o azylu. Žalovaný nevycházel pouze
z toho, že dané jednání je typově trestním zákoníkem označeno jako zvlášť závažný zločin,
ale posuzoval individuální okolnosti daného případu. Napadeným rozhodnutím taktéž nemohlo
dojít k porušení principu non-refoulement, neboť přímým důsledkem tohoto rozhodnutí není
nucené vycestování do země původu, ale pouze neudělení mezinárodní ochrany v žádné formě;
žalobce ovšem v případě hrozícího trestu smrti v zemi původu nemůže být vyhoštěn a je nutné
2 Azs 248/2018

postupovat podle § 179 odst. 3, 4 a 5 ve spojení s § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů.

Pro plný přístup k dokumentu se prosím přihlašte do svého klientského účtu.
Na přehled dokumentůNa začátek dokumentu
page 1
/